Léčba smíchem - CA LUKi

Koberce

Takovým dnům se říká obecně: den blbec.

Nic se mi v práci nedařilo, venku bylo podzimní pošmourné deštivé počasí, od rána jsem nic nejedl a přišel jsem domů celý nesvůj - naštvaný, hladový a celkově otrávený.

Na můj pozdrav mi odpověděla manželka ultimativním způsobem: "Vyklepeš ty koberce nebo né ?!!!" A to byla ta poslední pomyslná kapka míry mé trpělivosti, která přetekla.

Dnes vím, že jsem v daný okamžik jednal impulsivně a neadekvátně, ale co se stalo, stalo se. A tak jsem řekl: "Za prvé jsi mi neodpověděla na pozdrav, za druhé jsem od rána nic nejedl, za třetí venku prší a zítra je volná sobota a za čtvrté - víš co, můžeš mi políbit šos".

Lehl jsem si na válendu,vzteky bez sebe jsem trucoval a s údivem sledoval mou manželku, která srolovala koberce a šla je do deště klepat. Byla oblečena velmi lehce, při přehazování koberců přes vysokou žerď spadla a rozbila si koleno a co hlavní, velmi se nachladila. Do večera se mnou nemluvila.

V noci mne probudil její silný kašel. Bez řečí jsem vstal, udělal jsem jí teplý čaj a přinesl jej společně s tabletkou proti kašli na její noční stolek.

Celou sobotu jsme spolu nepromluvili jediné slovo a večer k mému úžasu připravovala manželka velmi dobrou večeři. A tu jsem pochopil, že se musím náležitě upravit, bude velké a hezké usmiřování - a skutečně bylo, hezké a dlouhé, příjemné a nezapomenutelné.

Po vychladnutí hlav a po vzájemném usmíření jsem se dozvěděl: Moje manželka chtěla mít v pátek kompletně uklizeno a hlavně si chtěla vyzkoušet, jestli jí na slovo poslechnu. Přiznala se a já jsem si u ní v daný okamžik cenil, že se přiznala ke smíšeným pocitům: Na jedné straně měla vztek, že jsem jí nevyhověl a současně měla vnitřní radost, že jsem se v daný okamžik zachoval jako normálně chladně a racionálně uvažující muž. Nejvíc ocenila, že v momentě, kdy jí v noci nebylo dobře jsem projevil strach o její zdraví a posloužil jsem jí v pravý okamžik.

Jak mi ta příhoda dnes, po 37 letech manželství připadá malicherná a nicotná, ale stala se a je dobře, že se stala - máme na co společně vzpomínat.

Další povídky ze života