Léčba smíchem - CA LUKi

Brzda

Měl jsem auto deset let a v květnu jsem měl jít na povinnou technickou prohlídku.

Protože se jednalo o kvalitní zahraniční vozidlo, celou dobu se mi o auto starala jedna servisní dílna a jeden kvalitní mechanik. A taky to bylo na vozidle znát, pořád vypadalo jako nové. Přesto se majitel servisní firmy rozhodl se mnou poslat na technickou prohlídku svého pracovníka, kdyby náhodou bylo třeba něco opravit.

A tak jsem si najel s vozidlem nad kanál a vše probíhalo perfektně do okamžiku, kdy se z kanálu pod autem ozvalo "Zmáčkněte brzdu". Já zmáčkl pedál, chvilku bylo ticho a pak se znovu ozvalo: Tak zmáčkněte tu brzdu !!! Já duchapřítomně přitlačil pedál až k podlaze a čekal, co se bude dít a dělo se. Slyším, jak pracovník provádějící technickou prohlídku mého vozidla říká pracovníkovi, který byl se mnou: Do prdele, jemu to vůbec nebrzdí. Ve mne to hrklo jako ve starém budíku a čekal jsem, co bude dál.

Vedle dveří auta stál pracovník provádějící technickou prohlídku, mrknul levým okem na mé nohy a velmi pomalu a s dávkou patřičné ironie říká: Pane inženýre, brzdový pedál je ten prostřední a obyčejně se na něj šlape pravou nohou, pokud tato není na plynovém pedále, jak nás to učí v autoškole.

Když jsem si uvědomil, že jsem si spletl spojku s brzdou po 43 letech úspěšného šoférování, tak bych se nejraději propadl do země, cítil jsem se jako malý školák, který byl přistižen na švestkách. Myslel jsem, že tu ostudu nepřežiji. Do této doby jsem se považoval za perfektního řidiče, který ovládá vozidlo za každé situace. A tak, když jsem zmáčkl skutečný brzdový pedál, ozvalo se spokojeně zpod auta: "To je jiné kafe."
  
Prohlídka dopadla perfektně, bez jediné připomínky, auto jezdí do dnes, jen ten pocit studu sedí někde uvnitř člověka, jak je to možné, že jsem si popletl pedály, když denně jezdím bez problémů, mám ujeto přes 1 milion kilometrů bez nehody. Holt,jak se říká: "Někdy se i mistr tesař utne", ale mrzí to člověka, i když se tomu dnes zasměji.

Další povídky ze života