Léčba smíchem - CA LUKi

Konvalinky

Přesto, že jsem relativně velmi zdravý, stala se mi příhoda, která je dnes úsměvná, ale mně tehdy do smíchu nebylo.

Nevím jak se to stalo, ale začal jsem z konečníku krvácet a to jsem byl relativně velmi mladý. Po vyšetření se zjistilo, že mám na tlustém střevě trhlinu, kterou je nutné zašít. Operativní zákrok byl nevyhnutelný, bylo mi vysvětleno, že v narkóze mi střevo vytáhnou, sešijí a zase dají zpět do původní polohy.

Před vlastním zákrokem jsem přemýšlel, že bych si poslední chvíle před uspáním měl nějak zpříjemnit a že i operující personál si zaslouží mou pozornost. A tak mne napadlo, že si celé své tělo po vykoupání a přípravě na operaci navoním voňavkou s nezaměnitelnou vůní konvalinek, tenkrát se těmto voňavkám říkalo: ŽIVÉ KVĚTY.

Na moje mohutné tělo padla celá sklenička a po převozu na operační sál se tímto linula pronikavá vůně, která přehlušila obvyklou vůni sterilního prostředí. Najednou slyším mohutný hlas přicházejícího pana primáře, který měl operaci provádět: Co je to tu za hrozný smrad, byla tu nějaká navoněná kráva?

Na tento projev jsem skromně a v tichosti reagoval slovy: "Pane primáři, já jsem si říkal, když už se mi budete dívat do mého asymetrického pozadí (řiť asi metr široká ), tak ať při tom máte alespoň příjemnou vůni". Tento se rozesmál a před vlastním výkonem jsem ještě stačil říct nahlas několik vtipů a byl jsem najednou v limbu.

Po probuzení na pokoji jsem nenápadně hledal pod přikrývkou vývod a pověšený pytlík na mém těle. Jelikož nic takového jsem nenašel, byl jsem v tom okamžiku nejšťastnější člověk na této planetě. Konečně jsem uvěřil, že se nejedná o nic vážného a že se uzdravím.

Já jsem už byl dva měsíce doma, ale z doslechu jsem se dověděl, že vůně (smrad?) konvalinek se držela na operačním sále ještě dlouho.Nechal jsem po sobě na operačním sále stopu....

Další povídky ze života