Léčba smíchem - CA LUKi

Kazeťák

Při jedné z cest jsme navštívili Finsko a hlavní město Helsinky. Jedna ze zemí, kde je mimořádně bezpečno, v saunách po cestách máte k dispozici nasekané dřevo, bílé froté ručníky, každý, kdo saunu použije jí zase po sobě uklidí, doseká dřevo a nechá tuto v pořádku pro další účastníky.

Po cestách Finska jsme zažili mnoho příjemných překvapení, neuvěřitelných věcí jako například, knihu, kterou si půjčíte v Helsinkách můžete přečtenou vrátit v Tampere a vše je v pořádku, knihovny jsou digitálně propojeny. Při pobytu ve Finsku máte pocit , že vše automaticky funguje, manželka prezidenta ráno chodí pěšky na trh před palácem kupovat čerstvou zeleninu, pan prezident chodí v neděli do kostela pěšky, aby šofér auta měl taky jeden den volno. Co mne překvapilo a s touto informací jsem do Finska jel, přesto, že mají Finskou vodku jsem prodal dvě láhve Slivovice přímo v hotelu, abych měl pár finských marek na nákup dárků pro svou rodinu.

Kolegyně si chtěla koupit hit té doby, rádio s přehrávačem a prosila mne, abych jí pomohl jí ho koupit. Finština je řeč, které nerozumíte, ale mé „mezinárodní„ komunikaci rozumí na celém světě, navíc když jí doplním sugestivními pohyby a gesty. Nákup rádia s kazeťákem probíhal v pohodě, vybrali jsme ten nejlepší, dokonce se mi podařilo usmlouvat i nižší cenu. Pak mne napadlo, že přece prodavač musí vyzkoušet i funkci přehrávače, jak by mohla provést reklamaci doma, kdyby tato část nakupovaného skvostu nefungovala. A tak na základě mého sugestivního podání pochopil mé přání a zasunul do přehrávače kazetu a spustil nádhernou finskou melodii, finský hit a já byl na sebe pyšný, že umím nakupovat i v cizině. K mému úžasu, začal prodavač kazetu vytahovat z rádia, a to byla má chvíle přesvědčovaní, že když už tam ta kazeta jednou byla, tak tam i zůstane. Nechtěl pochopit mé úsilí, když viděl mou neústupnost, tak nám chtěl tuto kazetu prodat a zvýšil cenu. To zase já pochopil, že musím ukázat jeden ze svých obchodních nacvičených úsměvů a gesty sobě vlastními ho přesvědčit, že to kupujeme sakum pakum i s kazetou za dohodnutou cenu. Moje neústupnost a posedlost a jeho dobrosrdečnost slavily úspěch, on měl dobrý pocit, že prodal elektroniku a já odcházel s dobrým pocitem, že jsem velmi dobře koupil, což bylo oceněno mou kolegyní, která se tetelila štěstím. Připadal jsem si jako vítěz, ale v duchu je mi pořád smutno, že neumím ani jeden jazyk pořádně, že se domluvím na celém světě, ale sám vím, že to není to pravé ořechové.

A tak každý máme někde svou Achillovu patu a já o ní vím a stydím se za ní. Člověk nemůže mít všechno a vždy mu ke spokojenosti něco schází…

Další povídky ze života