Léčba smíchem - CA LUKi

Mluvila s nebožtíkem

Jak už to na světě bývá, obyčejně se vezmou dva lidé odlišných povah a zájmů.

Ona veselá,společenská,družná, optimista, dovede bavit lidi a radovat se ze života. On mrzout, málo mluvný, funkcionář a muž, který si svou práci udělá, ale mnoho legrace si v jeho přítomnosti neužijete.

A tento manželský pár si v poklidu žil a užíval život podle svých představ a dokázali si tolerovat své záliby a různé kamarády. Velmi rád jsem  jí poslouchal, neboť hovořila jadrnou češtinou, nářečím a legraci měla vždy na dosah ruky. Vymýšlela nejrůznější druhy zábavy a k nejúspěšnějším patřilo pochování basy, taneční večírky, oslavy MDŽ. Byla smíšek a dobrosrdečná žena, která uměla říct i nepříjemné věci s nonšalancí a přímo na rovinu. Říkalo se o ní, že si nebere servítek, někdy to vypadalo, že je i prostořeká. Šířila kolem sebe dobrou náladu, smích a radost, každé její gesto prozrazovalo, že je komediální typ se smyslem pro humor. Hovořím o jejím způsobu komunikace a chování proto, že měla oporu a zázemí v manželovi, i když to navenek nedávala najevo. Léta to bylo stále stejné, ona si dokázala dělat legraci ze sebe i z manžela. O to více jí postihla jeho náhlá a nečekaná smrt. Odešel v tichosti a bez rozloučení, a tak o to bylo pro ní bolestivější pomyšlení, že zůstala sama, bez „domácí komunikace“. Vystavila si jeho barevnou fotografii na stůl a měla alespoň pocit, že není sama, že tu je s ní i nadále.

Jednou se koupala, a to mám z jejího osobního a svérázného podání, napustila si příliš horkou vodu a udělalo se jí ve vaně velmi špatně. Měla pocit, že se utopí, že to je konec jejího života. Z posledních sil se z vany dostala a vyčerpaná, vystrašená a unavená při vstupu do obývacího pokoje a pohledu na fotografii svého usmívajícího manžela řekla nebožtíkovi tuto nesmrtelnou větu: Ty se tu rozvaluješ spokojeně jako stará kurva, místo toho, abys mi pomohl a mne by jsi nechal klidně utopit ve vaně.

Nedávno jsem tuto veselou vdovu potkal u lékaře a když mne uviděla, spustila kulomet slov a ke slovu nepustila ani sestřičku, že už na ní čeká pan doktor. Nemohl jsem si nevzpomenout, jak dokázala oslovit jadrným způsobem i svého manžela, který již řadu let odpočívá na věčnosti. Jak je dobře, že žijí mezi námi lidé, kteří dokáži bavit a rozdávat smích ostatním lidem, máme je rádi a je nám s nimi dobře. Kéž by jich bylo více …

Další povídky ze života