Léčba smíchem - CA LUKi

Kellerovo číslo

Jak kouzelné je mít ve třídě spolužáka jménem Keller. Bylo to na Vyšší průmyslové škole a náš „GENIUS„ byl zkoušen z matematiky.

Už samostatný jeho projev u tabule působil velmi komicky a olizováním rtů dával na vědomí, že si je jistý svými vědomostmi. Po zadání příkladu profesorem se rozhodl přistoupit k netradičnímu postupu a závěr úspěšnosti jeho znalostí byl na dosah. Celá třída se s obdivem smála jeho teoriím a matematickým znalostem, trpělivost pana profesora byla téměř u konce. V nečekaném matematickém obratu najednou začal psát na tabuli číslo, které mělo 10 číslic vedle sebe, toto dvakrát podtrhl a vítězně se snažil toto číslo přečíst v řádu milionů jako správný výsledek. Pan profesor se zatvářil velmi chápavě, chvíli přemýšlel a potom napsal Kellerovi za jeho brilantní výstup u tabule a matematický výkon známku, která nám vyrazila dech:  - 4 .

Keller spokojeně odcházel do lavice s radostí, že nedostal „5“ a když si sedal, tak mu spolusedící kamarád moudře poradil, že by své číslo na tabuli měl opravit a udělat za druhým číslem desetinnou čárku. Přihlásil se a požádal pana profesora, že by rád výsledné číslo opravil. Když na tabuli udělal vítězně desetinou čárku, výbuch smíchu celé třídy nenechal nikoho na pochybách, že se ve třídě stalo něco zcela mimořádného. Pan profesor znaleckým pohledem na nový výsledek prohlásil:

Souhlasím, toto by mohlo být KELLEROVO ČÍSLO, ještě jednou se na to doma podívejte, možná že se bude o Vás psát v matematických učebnicích.  Otevřel známkovací sešit a danou známku jako symbol nově vytvořené čárky z „- 4„  opravil jednou čárkou na  „+4 „. To byla síla, Keller zářil štěstím, pan profesor byl rád, že vyřešil problém zkoušení Kellera a ukázal současně, že má smysl pro humor a velkorysost a my spolužáci jsme měli řadu dnů o čem povídat.

Jak může i po létech jedna čárka připomenout spokojené a bezstarostné mládí. V souvislosti s čárkou jsem si uvědomil, že jsem jednou slyšel, že čárka může člověku darovat život. Jeden panovník, když podepisoval rozsudek smrti, podepisoval větu: POPRAVIT NELZE  PROPUSTIT. Když byl rozsudek podepsán, dopsal dodatečně příznivec obžalovaného čárku a rozsudek zněl: Popravit nelze, propustit. Panovník četl rozsudek:

Popravit, nelze propustit. Člověk by si řekl, čárka sem, čárka tam, ale není to vždy pravda. Čeština je proto tak hezká, že pamatuje i na čárky a to na správném místě. Keller už nikdy svůj výkon nezopakoval, ani se nepřihlásil o autorství Kellerova čísla, žije spokojeně v Plzni, užívá si zaslouženého důchodu, ale jeho číslo se stalo legendou…

Další povídky ze života