Léčba smíchem - CA LUKi

Kufry na chodníku

Prohlídka New Yorku byla fantastická, měli jsme vynikající průvodkyni, a tak jsme toho za krátkou dobu pobytu hodně viděli.

Zásada turisty v zahraničí je, že krásu města poznává ve dne i v noci a málo spí. Raritou pobytu bylo upozornění, že pokud by nás v noci někdo přepadl, ať máme v kapce připravenou malou papírovou bankovku a hodíme ji násilníkovi na zem, že mu to bude stačit, že víc nepožaduje. Další zajímavostí bylo, že v té době činila v Americe minimální mzda na hodinu 5 USD, samozřejmě to Čech okamžitě všechno přepočítává a to nejde, nám se do zdálo hodně, ale důležité je, co si Američan za to koupí. Již v té době mne překvapilo, že Vám  každý řekl, že je Američan a teprve po řeči z něj vypadlo, že je z Kalifornie nebo z Texasu. A to mi vrtalo hlavou, že my bychom měli říkat, že jsme Evropané. A helemese, za pár měsíců to bude tady, jenom nevím, jestli na to budeme hrdí, nebo jestli to vůbec budeme říkat po vstupu do EÚ.

Další raritou bylo, že nám bylo řečeno, ať ráno před odjezdem z New Yorku dáme své kufry před dveře na chodbu, že nám je personál dopraví k autobusu. A fakt, při nastupování do autobusu si musel každý sám naložit kufr dovnitř. A tak jsme odjížděli z jednoho velmi krásného města plného mrakodrapů, lidí a žlutých taxiků směr Washington. Samozřejmě 12 Čechů si kufry nenaložili do autobusu, ty zůstaly stát na okraji chodníku a nikdo si toho nevšiml. Po několika hodinách jízdy se tato skutečnost stala holou realitou a tak řidič volal do hotelu, jestli zapomenuté kufry na chodníku jsou v hotelu. K mému úžasu byly. Personál, když viděl, že kufry jsou několik hodin na chodníku bez povšimnutí, tak je schovaly. To byl pro všechny šok, že jsou ještě na světě k dispozici. Druhý šok byl pro mne v tom, že se řidič nabídl, že pro ně v noci zajede zpět a přiveze je. Po každém z nich chtěl 50 dolarů. Ráno měli kufry k dispozici a byli rádi, že se stal malý zázrak, že kufry nikdo neukradl. Zní to jako v pohádce s dobrým koncem, ale když si na tuto příhodu vzpomenu, stále více si uvědomuji , jak Amerika byla a je plná kontrastů a protikladů. V té době jsem si kladl otázku, jestli bych zde chtěl žít natrvalo, jestli mám emigrovat. Přes plno krás přírody, bohatství země, přívětivosti lidí a jejich družnost jsem viděl i druhou tvář této země a na nový začátek v zemi neomezených možností jsem byl již starý. Přesto jsem se do Ameriky vrátil jako turista při Cestě kolem světa a jsem šťastný, že jsem viděl mnoho krásných míst této země. Dnes sním sen, že se do Ameriky ještě někdy vrátím a podívám se na místa, po kterých toužím. Sám jsem zvědav, jestli se mi podaří proměnit tento sen ve skutečnost. Uvidíme…(ale na kufr si budu dávat pozor)

Další povídky ze života