Léčba smíchem - CA LUKi

Raketoplán

Samotná prohlídka hlavního města USA Washingtonu byla sama o sobě fantastická, město působí na člověka klidným a krásným dojmem, plným parků, zeleně, nízkých budov a pamětihodností.

Navštívili jsme Capitol, Washingtonův a Linkolnův památník, Arlingtonský hřbitov, viděli jsme řadu muzeí a galerií. Samozřejmě jsme nemohli vynechat Bílý dům. Bohužel v den, kdy jsme byli v hlavním městě se prohlídka Bíleho domu nekonala. Bylo mi to velmi líto, stál jsem u plotu a díval se na Bílý dům jako na malý zázrak, plný historie Spojených států amerických. O to větší překvapení mne čekalo, když pod dohledem policajtů v blízkosti této významné budovy, přímo na chodníku spali v papírových krabicích bezdomovci. A tehdy jsem pochopil , že demokracie je neomezený fenomén, že dovoluje i takovou pro nás nepochopitelnou situaci (na příklad na nádvoří pražského hradu pod dohledem našeho prezidenta by spal někdo v krabici).

V době volna jsem se rozhodl navštívit Muzeum kosmonautiky a navíc jsem si zaplatil pro mne velmi drahý lístek na film, týkající se pobytu v kosmu. A pocity, které jsem prožíval, jsou jako z jiné planety, neskutečně krásný pocit, film, který byl natočen jen pro toto muzeum Vám se zvuky a způsobem natočení ve Vás vyvolají pocit beztíže a Vy letíte v Raketoplánu jako kosmonaut a okýnkem vidíte naší zemičku a poznáváte jednotlivé kontinenty, Afriku, Ameriku, Evropu, jako by jste jí měli na dlani nebo na globusu. Pocit umocňuje kosmonaut ve skafandru, který se pohybuje v kosmu a mává Vám dovnitř kabiny Raketoplánu okýnkem. Jsou okamžiky v životě lidském, které se nedají ani popsat, ani se podruhé neopakují. Šťastný člověk, který tyto okamžiky v životě prožije a mohou se týkat čehokoliv. Kromě jiného jsme prošli raketou programu APOLO, viděli mnoho dalších zajímavostí.

Opět jednou se potvrzuje lidová moudrost, která říká: Co sníš, vypiješ a vidíš na vlastní oči, to Ti už nikdo nikdy nevezme. Další pravidlo v životě platí, že jsou okamžiky, pocity a radost, která se nedá koupit a zaplatit žádnými penězi světa. To se musí prožít a vychutnat plnými doušky. Snad bych to přirovnal k velké lásce a k prožívanému štěstí, kdy se člověk vznáší a je rád, že existuje. Bohužel, tyto okamžiky štěstí člověk prožívá jen krátkou dobu. Ale stojí za to, má na co vzpomínat, když mu je ouvej. A to je dnes dost často…

Další povídky ze života