Léčba smíchem - CA LUKi

PŘEMA

Studium na Střední průmyslové škole patřilo k mým krásným obdobím života. Při vzpomínkách na všech pravidelných setkáních našich tříd panuje nádherná nálada, doplněná vzpomínkami na perličky tohoto studia.

K jedné z nich patří i vzpomínka na spolužáka Přemu, který patřil k nejhezčím a nejlépe oblékaným spolužákům. Jen ty známky na vysvědčeních vyjadřovaly jeho pohodlný přístup ke studiu,  židličky ( 4 ) v jednom šiku. Když se jednou pan třídní profesor zeptal Přemi, jestli by nešel studovat VŠB, (Vysokou školu báňskou) a on odpověděl kladně, byli jsme všichni smíchy pod lavicí. Vítr nás zavál na umístěnky do všech koutů naší krásné vlasti a po létech na jednom z našich pravidelných setkání, (scuku) nás Přema šokoval slovy: Na dotaz, kolik má dětí a vnoučat odpověděl: Svobodný, suché děti na kalhotách. Jak čas běžel a my se věnovali výchově dětí a vnoučat, Přema pořád studoval a žil v zahraničí. K jednomu období se velmi rád vracel ve vzpomínkách, kdy žil na Kubě jako Poradce na těžbu zlata, jako důlní inženýr. Zejména rád hovořil o Kubánkách. Když jsme se ho na jednom  setkání ptali, kde vzal tolik titulů včetně Ing. Dr. a za jménem CSc, odpověděl lakonicky: Hoši, to je velmi jednoduché, před každou zkouškou studujete vlastnosti zkoušejícího, co rád zkouší, která část je jeho hobby, co napsal a publikoval, jaké má osobní koníčky no a pak zkouška je jen formalita a příjemný rozhovor dvou lidí se stejnými zájmy. Věděli jsme, že pravda je asi jinde, že náš Přema, drtič ženských srdcí, vždy učesaný jako filmová hvězda a oblečen podle poslední módy pochopil v 18 létech, čeho chce v životě dosáhnout a jeho skutečné studium začalo se čtyřletým zpožděním.

Že to má v hlavě všechno řádně spočítáno jsme pochopili, když nám na rozloučenou při setkání po 40 letech od maturity sdělil: Přes léto mne hoši neshánějte, dělám 6 měsíců delegáta na Španělském pobřeží u moře a kontroluji ostatní delegáty. Žije v Praze, má nádhernou dospělou dceru, na srazech pije pouze vybrané francouzské koňaky a je z něj dnes zralý  Playboy, z které vyzařuje moudrost a radost ze života.

Že mám spolužáka skutečného Šoumena jsem pochopil, když jsem ho navštívil na Kubě a přijel pro mne v Trabantu se slovy: Víš jaká to je výhoda, když Ti auto u moře nerezaví. Vzal mne do svého bytu ve 40 patře, 4 pokoje, 5 koupelen a WC se slovy: Jardo, srát můžeš až ráno, až poteče zde v Havaně voda. Co slovo, to perla. I to pohoštění večer stálo za to: Vzal mne do cukrárny a objednal mi 25 kopečků zmrzliny, všechny druhy, které měli, zmrzlinu mám rád, ale to množství, mi bralo dech i hlas. Nechtěl jsem ho urazit, darovanému koni na zuby nekoukej. Jardo, je to tu všechno super, jen si musíš zvyknout, když přijede loď z Ruska se šunkou, jíš měsíc šunku, když se sýrem, tak jíš jen sýr. Další jeho slova slyším jako dnes: Víš, když přijede z Evropy jeden poradce, přestanou tři Kubánci pracovat a chodí do práce jen pro peníze.

Za měsíc máme přípravné setkání po 48 letech od maturity, Přema písemně potvrdil svou účast a já se již těším na jeho monolog, plný nesmyslů, při kterých se tváří vážně a člověk neví, co je pravda a co jeho fantazie. Není to krásné mít takového chytrého a veselého kamaráda a spolužáka…

Další povídky ze života