Léčba smíchem - CA LUKi

EVROPSKÁ UNIE

Dnes velmi módní a okřídlena dvě slova, kterými se lidé straší i chválí, mnoho lidí se těší na stejné platy, možnost práce, cestování, rovnost šancí.

Druzí žijí v obavě z dražení, snížení životní úrovně a ztráty suverenity. Já vím, že každý žijeme svůj život a nikdo a nikde nám nic zadarmo nedá. Ale co vím již mnoho let, že se musím přizpůsobit podmínkám prostředí, kde se pohybuji. Na příklad, jsem li v Kanadě v národním parku a odhodím na zem cigaretu, nebo obal z tatranky, musím počítat s vysokou pokutou. Toto platilo a bude platit i do budoucna ještě víc.

Šel jsem spokojeně na poštu a na postaveném lešení na chodníku natíral mladík trubku lešení bílou barvou, aby byla viditelná. Při tom kapal barvu  na chodník. Jednal jsem okamžitě a impulsivně, i když tuto sprchu slov nečekal:

Hele mladíku, ty chceš jít do Evropské unie, do řiti půjdeš, podívej jak pod sebe sereš na chodník, který je tak můj jako Tvůj. Ty se nestydíš, Ty si nemůžeš dát pod nohy papír nebo staré noviny, to musí všichni vidět, že tu pracovalo prase? Vím, bylo to tvrdé, dalo se to říct i jinak, ale já už se nezměním, jsem jako vařečka, která se zamíchá do všeho, co se ho netýká. Přede mnou kolem prošlo mnoho lidí a nikdo mu nic neřekl, lhostejnost nebo má každý své problémy? Potom mne to mrzelo, že jsem byl k němu tak tvrdý, možná i sprostý, ale muselo to ze mne jít ven.  

O to větší mne čekalo překvapení, když jsem šel zpět a tento mladík přikryl chodník papírem. Jak milé, když máte pocit, že Vám tento mladý muž rozuměl a vzal si Vaše slova k srdci, myslím si, že tento mladík, který má celou budoucnost před sebou si to na celý život zapamatuje. A tak byla na místě má pochvala: No vidíš, že to umíš a máš jistě radost z dobře vykonané práce.  

Nic mne to nestálo, ale životní prostředí ovlivňujeme všichni, i ten čistý chodník mluví za nás všechny bez špačků, papírků a fleků od barev a žvýkaček. Jsem rád, že opět jednou dobrá věc se  podařila, moudrá rada padla na úrodnou půdu. Mladá generace má budoucnost před sebou a my dříve narození jí můžeme jen poradit, buď přijmou naše zkušenosti nebo se sami spálí. Mají to ve svých rukou…

Další povídky ze života