Léčba smíchem - CA LUKi

Nemocný student

Když mi vykládal přítel Láďa, profesor na Průmyslové škole 20 let tuto příhodu, smál jsem se od ucha k uchu a živě jsem si danou situaci představoval.

Při zápisu účasti do třídní knihy, místo odpovědi: Hliník odjel do Humpolce, slyšel: Fajkoš (jméno změněné) je nemocný. Při druhé hodině slyšel: Fajkoš je velmi nemocen. Při třetí hodině po odpovědi: Fajkoš je velmi vážně nemocen se můj přítel profesor logicky zeptal: Chcete říct, že Fajkoš je na umření? Odpověď  zněla: ANO.

Před polednem se pan profesor rozhodl jet do Ostravy a sedl si dozadu služebního auta: Tatra 603, s kterou jezdil náš kamarád. Při jízdě uviděli mladého stopaře, který zuřivě mával ploutví a prosil. Pan profesor v něm poznal studenta Fajkoše, okamžitě reagoval a řekl: Zastav a vezmi ho a sám se vzadu sehnul a schoval se. Prosím Vás, vzal by jste mne do Ostravy, velmi nutně se tam musím dostat. Řidič samozřejmě souhlasil, student si spokojeně sedl vedle řidiče a v obličeji se mu objevil spokojený a blažený úsměv. Na tento okamžik čekal můj přítel profesor a svým pronikavým hlasem pronesl k úděsu studenta: Fajkoš, slyšel jsem, že jedeš do Ostravy do krematoria. Student Fajkoš zděšeně poznal hlas a při otočení na pana profesora se zmohl na: Já jedu, Já jedu…. Tak Fajkoš, chci slyšet pravdu. Já jedu pane profesore za kočkou. Při této odpovědi zrudl a čekal na reakci mého přítele. Tento reagoval tak, jak ho  znám léta: Fajkoš, máš štěstí, že jsi řekl pravdu. To je v pořádku, máš na to věk. Zítra tě rád uvidím ve škole. Dnes je dnes a zítra je zítra. Tímto postojem si získával přítel přízeň studentů, pochopili jeho myšlení, znali ho velmi dobře, pochopili co ještě ano, a co již ne. Hlavně jsem si všiml: Tím, že se pohyboval celý život mezi mladými lidmi, zachoval si i mladický pohled na způsob života, mám pocit, že vůbec nestárne. Jeho příhoda mne zaujala a sám jsem si vzpomněl na příhody z mého studia na průmyslovce. To je ale již jiné kafé. Přemýšlím, jestli má přítel Láďa nějaký recept na dlouhověkost, duševní a tělesnou svěžest. Jeho krédem je: Pohyb, pracovní činnost a aktivita. V mnoha činnostech je můj vzor, je to vzdělaný člověk s logickým myšlením a osobní předvídavostí. Hlavně hodnotím jeho schopnost rozumět mladým lidem. Uměl v sobě překonat generační problém a moralizování…

Další povídky ze života