Léčba smíchem - CA LUKi

Potřeba močit

Kdo tuto potřebu nezažil, neví co to je zoufalost a bolest.

Přijel jsem do Českého Těšína, že se pěšky vydám do Polska. Zaparkoval jsem spokojeně auto, připravoval jsem se na pěší turu do zahraničí a v tom to přišlo. Velká potřeba močit, měl jsem pocit, že se asi brzo počurám. Zoufale jsem hledal, kde bych svou nezbytnou potřebu vykonal. Najednou jsem uviděl nově vytvořený podnik, kde jsem předpokládal, že budou i nové WC. Při vstupu do místnosti jsem se rychle a slušně zeptal, jestli mohu použít toalety. Na otázku jsem dostal odpověď: Ano, zaplaťte 20 Kč. Toto mne šokovalo, jsem ochoten obětovat cokoliv, ale toto na mne působilo jako vydírání. Asi předpokládal, že má potřeba je tak velká, že za ní zaplatím 20 Kč. Já si v tom okamžiku vzpomněl na hezký vtip, z jakého jazyka je zkratka  „WC“ . Je to odvozeno z angličtiny od slova: vychcat (dej si záležet na anglické výslovnosti písmene „v“).

Poděkoval jsem a venku velmi rychle dále hledal místečko pro úlevu. Došel jsem až do parku u mostu, který spojuje Český a Polský Těšín, lidi sem, lidi tam, postavil jsem se k mohutnému stromu, zaujal příslušný postoj, bleskově jsem podal ruku svému příteli, s kterým občas bych rád seznámil hezkou ženu, začal jsem činnost, na kterou jsem zoufale čekal několik nekonečných minut. S každou vteřinou jsem cítil úlevu, přes řeku se díval na polské území a čekal na káravý hlas některého moralisty, který mi bude vyčítat, že dělám něco, co se na veřejném místě nedělá.

Všechno dobře dopadlo, nikdo mi nic nevyčítal a já mněl hroznou radost, že jsem ušetřil  20Kč, i když jsem za hodinu utratil několik tisíc za dárky pro rodinu. To jsou ale jiné peníze, ty dávám sám a rád, tam mám pocit, že nejsem vydírán. Konec dobrý, všechno dobré… Šťastný rád jsem se vracel domů, že se mi podařilo vyřešit problém, který se může občas objevit a zaskočit nás.

Další povídky ze života