Léčba smíchem - CA LUKi

Dvě piva

Když jsem se dozvěděl od svého kamaráda, že dostává od manželky peníze pouze na dvě piva, jednak jsem nevěřil svým uším, ale nemohl jsem tuto skutečnost pochopit, že nemá u sebe již ani korunu.

A tak mu říkám,  Karle, na to se vykašli a pojď, dáme si spolu ještě jedno. Zatím co jsme řešili velmi důležité problémy, jak to umí pouze chlapi u piva, najednou jsme měli každý v sobě 6 piv. Karel jenom zářil a jeho nálada se přenesla i na ostatní hosty, bylo veselo a plno smíchu. Toto trvalo jen do okamžiku, kdy se ve dveřích zjevila jeho „hodná manželka“ Žanetka, jak jí pěkně oslovoval náš bujarý Karel. Na jeho přívětivý pozdrav a věrný pohled psa Dinga se k němu dostala otázka zvuku cirkulárky řezající silnou kládu: Karle, kolik jsi měl dnes piv ??? No…. Karel váhavě odpověděl: Dvě nebo tři, já už nevím. Nóóóó,  tak přesně, ptám se ještě jednou a naposled !!!!!! Karel s obavou v hlase říká:  Měl jsem tři piva. Další otázka jeho manželky mi vyrazila dech: Jóóó, a kde jsi vzal peníze na to třetí pivo ???? To už jsem slyšel pouze smích celé hospůdky a ani nás nepřekvapilo, že si tento zázrak přírody okamžitě odvedl svého Karlíčka domů, který se nezmohl ani na pozdrav na rozloučenou. V naších očích to byla semetrika.

Neznám finanční poměry v této rodině, ale najednou se mi vrátila myšlenka do doby, kdy jsem začínal hospodařit a dával své ženě všechny peníze, kromě 100 Kč, které jsem šetřil měsíčně na Výherní vkladní knížku. Když tam mělo být asi 2 000 Kč, tak jsem zjistil, že je manželka sama vybrala. Tento její neuvážený čin mně ranil a já se rozhodl: Pokud  je tam nevrátíš, nevadí, beru to na vědomí, ale bude Tě to celý život mrzet. Která žena by zpět vrátila peníze, když je potřebuje, navíc měla pocit, že to jsou naše společné peníze. Od Té doby a je to již přes 40 let, jsem se stal finančně nezávislý na nikom a na ničem, ženě a rodině jsem dával výplatu a všechno, co jsem vydělal navíc jsem si nechával na horší časy. Velkou část jsem procestoval a část jsem rozdal těm, kteří to potřebovali. Neznám hezčí pocit, když můžete někomu udělat radost, nebo mu poradit, pobavit ho a rozesmát. Smíchu není nikdy dost a nic tě to nestojí. Úsměv na rtech, hezké slovo a pomocná ruka nikdy neubližuje. Dnes, kdy sám bych potřeboval , aby mi někdo daroval zdraví, si plně uvědomuji: Mít zdraví, to je velký dar, to je velké štěstí, to ti umožňuje  mít plány, sny i touhy. Kdo má zdraví, má vše a ani si to neuvědomuje…

Další povídky ze života