Léčba smíchem - CA LUKi

Mladík

Jak krásné slovo a nádherné období života plné optimismu, naděje a přání, pokusů a omylů, neuskutečněných lásek, divokého sexu bez zábran, alkoholu, diskoték, bezstarostnosti a touhy něco v životě dokázat.

Často jsem slyšel otázku, jestli bych chtěl být ještě jednou mladý. Po vzoru mého otce jsem odpovídal: Ano, pokud bych měl dnešní zkušenosti, zařídil bych si toto období úplně jinak. Ale to jsou jen představy, zkušenosti nám dávají za pravdu, že určité typy lidí se přitahují a potvrzují to lidé, kteří měli odvahu se rozvézt a našli si jiného partnera. Člověk by dělal stejné chyby nebo podobné, chytrý člověk je ten, který se dokáže ze svých chyb poučit. Chyby děláme všichni, záleží jen jak často a jak velké, někdy jsou to osudové.

Když jsem se připravoval na univerzitu třetího věku a myslel jsem si, že nejkrásnější léta mám za sebou, uvědomoval jsem si, že slova v písničce: Život je jen náhoda, jednou jsi nahoře a podruhé dole… jsou pravdivá a mne už nemůže nic v životě překvapit. A stalo se to, co jsem nečekal a nepředpokládal: Potkal jsem moudrého, vzdělaného člověka, který ovládá 4 jazyky, po internetu brouzdá jak v ranní rose, s manželkou Alenkou žije vzorný život, peče si vlastní chleba, při focení jeho ruka nenápadně sklouzla níž na ňadro mé sestřenice, vyzařuje z něho moudrost a optimismus, je mu 85 let, každý rok létá letadlem z Austrálie do Prahy, jmenuje se Vilém a tento člověk mne šokoval oslovením: Mladíku, ještě se musíš hodně učit. Když mne párkrát oslovil Mladíku, znejistil jsem a začal přemýšlet kde začíná a kde končí mládí. A tak jsem přijal jeho oslovení za své, už se nechlubím, že jsem se naučil komunikovat se světem na počítači v šedesáti létech, každý je tak starý nebo mladý jak se cítí a když jsem mladík, musím začít i jako mladík myslet a chovat se. Nevím jak se mi to bude dařit, mladé ženy se mi stále líbí, ale často si vzpomenu na slova mého přítele Standu, který v padesáti říkával: Pane Bože, když jsi mi vzal sílu, vezmi mi i chuť.

Předpoklady tu jsou, maminka v 85 létech tančila a byla v perfektní pohodě tělesné i duševní, hodně četla a vše jí zajímalo. Někdo je ve čtyřiceti starý a jiný v devadesáti je stále Jura. A tak si namlouvám, že jsem stále mladý ( má to na svědomí Vilém ) a manželka mi s úsměvem na tváři říká: Víš jaký je rozdíl mezi Tebou a ostatními chlapy ? Všichni lžou jenom Ty jsi jediný, který tomu i věří. Holt, každý jsme strůjcem svého štěstí…

Další povídky ze života