Léčba smíchem - CA LUKi

Pas

Vyřizování osobních dokladů na úřadech nemá rád nikdo z nás.

Zejména čekání ve frontě a splnění všech formalit a shánění důležitých podkladů nás často vytáčí do vysokých obrátek.

Protože jsem věděl, že jsou velké fronty lidí, čekající na vyřízení nového Cestovního pasu, tak  jsem se rozhodl, že na to půjdu od lesa. Vstal jsem v 5 hodin a jako první stál u dveří až do 8 hod. První chyba byla, že jsem se postavil na špatnou stranu dveří, při jejich otevření jsem stál za nimi a všichni   stojící lidé za mnou začali mne předbíhat. Druhá osudová chyba byla, že jsem se rozhodl vyřídit současně nový pas, řidičák, nový občanský průkaz. Třetí a ta nejhorší chyba byla, že jsem si vzal lístečky s pořadovými čísly na výdej a nikoliv na podání žádostí o nové doklady.  

Popisovat komplikace, které nastaly je zcela zbytečné, myslel jsem že se z toho pominu, ale  staré české přísloví říká: Člověk vydrží všechno. Radost mne čekala, když jsem si všechny nové doklady vyzvedl. U nové občanky trvala pouze týden, kdy jsem se dověděl, že mám občanku neplatnou, protože mám její část vadnou, a že údajně budou postupně přes 1 milion těchto nových průkazů měnit. Zatím na výměnu stále čekám. U Nového pasu mne čekal šok až v Austrálii, kdy mne zadrželi s podezřením, že mám falešný pas. Po dlouhém vysvětlování a čekání, ověřování mne konečně pustili. Když jsem při odjezdu z Austrálie předložil můj Nový pas platný pro celou EÚ mne opět zadrželi a znovu nastal proces hloubkové kontroly a čekání. Podobné problémy s červeným pasem měli dva mladí lidé, kteří mi v letadle sdělili, že mají stejnou zkušenost.

Když mi řekl syn, že potřebuje vyřídit Žádost o nový pas, nabídl jsem se, že ho ušetřím čekání, že už mám s tímto zkušenost a ráno v 6 hodin vyrazil před příslušný úřad. Opět jsem byl první a měl radost, jak jsem to dobře vymyslel. Na cedulkách byla uvedena Pracovní doba od 7 hod. a otevření okýnek od 8 hod. A tak jsem spokojeně čekal u venkovních dveří a kolem chodili dovnitř lidé a já si říkal že to jsou zaměstnanci, kteří chodí pozdě do práce. Teprve když kolem mne prošla maminka s dcerou, okamžitě jsem začal tušit, že je zle. A bylo, všichni si přede mnou brali lístečky s pořadovými čísly a já okamžitě si tento vzal pro syna a sedl si uvnitř naštvaný, jak jsem to opět překombinoval. Syn podal žádost o Nový pas, byl spokojen, že nemusel dlouho čekat, jenom já jsem pochopil, že se mi opět podařil jeden husarský kousek. A tak si říkám, že jen chytří lidé se poučí ze svých chyb, jenom mně se to poučení nějak nedaří realizovat v praxi. Jedinou radost mám z představy, že už nebudu vyřizovat další pas. Ale kdo ví, když mám ještě jednoho syna a pořád se hovoří o nových pasech s větší ochranou. Kdo ochrání mne, pokud se tyto řeči přemění ve skutečnost. To raději přestanu cestovat a dopadnu jak ten Karel, který říkal: Víš já nikde nejezdím, já mám tak škaredou manželku, že než bych jí políbil na rozloučenou, tak raději sedím doma. A tak si říkám, že se možná začnu zajímat raději o podvazkové pasy…

Další povídky ze života