Léčba smíchem - CA LUKi

V protisměru

Nedávno jsem uviděl jet v protisměru auto, říkal jsem si, že to není možné.

Když to slyší člověk ve zprávách, že na dálnici jede šílenec v protisměru, berete to jako informaci, že to je hazardér nebo zmatkař, který ohrožuje další auta a lidské životy.  Až  Vás to potká osobně, nepřipraveného, nepočítáte s tím, že by se to mohlo stát zrovna Vám, máte pocit, že Váš život končí a nevíte co dělat.  Na čtyřproudé cestě pod Havířovem jela bílá Š 100 v nesprávném pruhu, mladý řidič za volantem s dívkou vedle sebe se nevěnoval řízení a ani si neuvědomoval, že jede v nesprávném pruhu, že vjel do protisměru.

Bleskově jsem si uvědomil závažnost vzniklé situace, uhnul jsem v rámci možností co nejvíce doprava nechal ho spokojeně projet. Ještě jsem přemýšlel, jestli ho nemám upozornit blikajícími světly, ale bál jsem se, že ho zdivočím a začne zmatkovat. A tak když jsem ho minul a viděl, že za mnou nejede žádné auto a mladík spokojeně se blíží k rondelu, začal jsem se radostí nahlas smát, co smát, začal jsem se hurónsky řehtat. Měl jsem radost, že jsem nebyl součástí lidské tragedie, zraněn nebo mrtev. Jel jsem velmi pomalu, přemýšlel proč to mladík udělal, a najednou se mi vybavila situace, kterou jsem zažil před mnoha léty, když jsem vezl v autě přítelkyni, zamilovaný  a s představou co nás asi čeká jsem neviděl červeně blikající semafor u přejezdu a šraňky nám spadly na kapotu. Rychle jsem couvnul a kolem projel vlak. Opět se potvrdilo, že tenkrát i nyní jsem měl neuvěřitelné štěstí, rychlá reakce a snaha zabránit nejhoršímu se povedla. Už se nikdy nedozvím, proč ten mladík udělal takovou chybu a ani jestli si toho vůbec byl vědom. Konec dobrý, všechno dobré. Nikdy nevíš, kdy a kde na Tebe číhá nebezpečí. Jen chytrý člověk se poučí z vlastních chyb. Kdo jsi bez viny, hoď po něm kamenem.

Další povídky ze života