Léčba smíchem - CA LUKi

Touha

Již jako dítě toužíme mít hračku nebo domácí zvířátko, chceme si hrát, kočkovat, mazlit, máme své první dětské lásky a toužíme být šťastni s oběma rodiči.

Dítě nevzpomíná na uklizený pokoj maminkou, ale jak nádherně si s ním rodiče hráli.

Když jsme mladí, toužíme mít vedle sebe krásnou dívku, tančit, bavit se, užívat si života a spřádáme sny o své budoucnosti. Naše touha přeroste ve vášeň při nádherném a častém  milování. K tomu patří i střídání partnerů a partnerek, naše touha se mění v poznání a zkušenosti,  které můžeme později uplatnit při dalších touhách.

V dnešní překotné době se mění touha na honbu za bohatstvím, penězi, mít se dobře a nic nedělat, toužíme vyhrát hodně peněz. Pak si uvědomujeme smysl života a touha se mění v posedlost něco dokázat, dosáhnout určitého postavení, vytvořit, vypěstovat, získat si uznání, obdiv a hřát se na výsluní svých úspěchů ve všech oborech.

Zákonitě přichází touha po vytvoření rodiny a dětech a naše touha z nás přechází na naše děti, které chceme utvářet k obrazu svému. Současně žijí s námi lidé, kteří mají touhu a potřebu pomát druhým a slabším, dělají to nezištně, rádi a s pocitem určité odpovědnosti. Najednou přijde věk, kdy člověk se stane důchodce a cítí touhu a potřebu být stále někomu užitečný a potřebný, věnuje se výchově vnuků a zahrádce, svým koníčkům, přátelům a vyhledává příležitost dělat činnosti, na které v mládí neměl čas. Nemocní touží být zdraví, sportovci mají touhu po ukončení aktivní činnosti se uplatnit i jinak a mnoho lidí má touhu své celoživotní zkušenosti předávat mladým a talentovaným lidem, další generaci.

Úsměvné je, že touha nás provází celý život, mění svou podobu a my se měníme s ní. Každý z nás po něčem touží, ale ne všem se naplní jejich představa. Nebuďme smutní z toho, že se nesplnilo, po čem jsme toužili, ale radujme se z toho, co jsme dokázali, co se nám podařilo, co máme a co ještě chceme vytvořit. Žijme každý svůj sen a touhu do posledního dne života, najednou si uvědomíme, že jsme šťastni a podařilo se nám vytvořit krásnou mozaiku  svého života se všemi krásnými zážitky a pocity, tajemstvími i nesmrtelnými díly. Mozaika našeho života je už jiná povídka, každá je úžasná a svým způsobem jedinečná a je pouze naše a záleží jen na nás, jak je velká a krásná, aby se vešla do našeho srdce. Každý z nás je strůjcem svého štěstí a každý ho hledáme v něčem jiném a jinde. Touha nás provází celý život, s touhou jsme se narodili – touha po mateřském mléku a mateřském pohlazení a s touhou odcházíme z tohoto světa, aby se měl kdo s námi loučit, toužíme po krásném slově útěchy a povzbuzení, loučíme se pohledem nebo ve spánku, s pocitem a nadějí, že jsme žili a budeme žít v srdcích všech, kteří nás měli rádi.

Další povídky ze života