Léčba smíchem - CA LUKi

Dárci krve

Je mu 47 let, jmenuje se Václav PIKEŠ, je výpravčí ČD a zajímavý je tím, že osobně daroval krev a krevní plasmu celkem 180 x a stal se Zasloužilý dárce krve. Patří dnes k významným osobnostem dobrovolných dárců krve, kteří darují to nejcennější, co člověk může darovat.

Napřed mne to číslo šokovalo, později fascinovalo, říkal jsem si, jestli to je vůbec možné, že má v sobě tak velký lidský postoj a humánní vztah ke svým spoluobčanům. Je úžasné, že považuje za samozřejmost darovat krev pro záchranu životů spoluobčanů a současně vykonávat zodpovědně svou práci. Za tuto činnost dostal řadu ocenění i přijetí u manželky pana prezidenta paní Livie KLAUSOVÉ společně s nejlepšími dárci, bylo jich celkem 24 bezpříspěvkových mnohonásobných dárců krve z celé republiky. Byl to pro ně nezapomenutelný celoživotní  zážitek a odměna.  

Najednou jsem dostal obrovskou radost, že jsem se dověděl o takovém člověku se srdcem a citem, smyslem pomoci druhým, kteří to potřebují. Objevil se mi úsměv na tváři a uvnitř hřejivý pocit, že mezi námi žijí stále ještě takoví lidé. Zastyděl jsem se, že jsem krev jako mladý student daroval jen 9x, i když radost, vidět dědečka osobně, který dostal mou krev byla úžasná. Dědeček pookřál a ostatní na pokoji v nemocnici si z něj dělali legraci, že to s ním babička doma nevydrží, když z něj bude v jeho věku takový mladý JURA s omlazenou krví.

Pan Václav PIKEŠ i všichni ostatní čestní dárci mají můj obdiv a úctu, zaslouží si, aby se o nich vědělo, že svým chováním zachraňují lidské životy denně. Proč píši o těchto lidech zrovna v této knížce: Léčba smíchem? Proto, aby se někteří zachránění lidé mohli opět smát a radovat ze života, Musí existovat tito lidé, kteří všem, kteří to potřebují vrátí zdraví nebo darují život rádi s dobrým pocitem poskytnutí bezplatné pomoci. A to je to krásné, co si zaslouží poděkování, vyjádření veřejné vděčnosti a uznání, ukázat jejich duši, myšlení, skromnost a vnitřní uspokojení.  Jak rád jsem tuto povídku napsal, třeba se někdo najde, kdo je představí na obrazovce televize a vysvětlí celému národu, že se jedná o: Proces, který nikdy nekončí, přicházejí jiní, mladší, kteří pochopili význam slova a potřebu nutnosti: Pomáhat druhým.  Tato povídka je  výzvou pro všechny, kteří si to dosud ani neuvědomují, že  jednou mohou taky potřebovat pomoc dárců krve třeba po autohavárii. Je to úžasné, že tak krásní lidé žijí mezi námi a nikdo o nich nehovoří veřejně. Kromě vděku zaslouží i následování všech zdravých mladých lidí a nových dárců krve a krevní plasmy. Mé poděkování patří všem dárcům krve i krevní plasmy i budoucím dárcům, kteří se teprve rozhodnou a doplní řadu dobrovolných dárců. Slyším smích všech uzdravených i zachráněných lidí. Díky Vám i za ně…

Další povídky ze života