Léčba smíchem - CA LUKi

U inteligenta

Hospoda, kterou si pořídil náš spolužák Ing. Josef se lidově přejmenovala na „HOSPODU U INTELIGENTA„. I když to byl fantastický matematik, kupecké počty mu dělali problémy.

Náš spolužák Josef, který měl bohaté zkušenosti i z práce v dolech Jáchymově byl posedlý matematikou a pivem. Dokázal jich spořádat celou basu a jen tak mimochodem současně na ubrousku spočítat nejsložitější matematické úlohy. Když zakládal „Dinotickou bulu„ a zorganizoval naše první setkání i s manželkami hned po roce 1968, kdy jsme měli Státnice, nikoho ani ve snu nenapadlo, že tento matematický genius nás opustí jako první. Setkání konáme ročně pravidelně od roku 1971 dosud, takže se scházíme plných 37 let.

Když náš Josef hospodu otvíral, dřel jako kůň půl roku, protože byl i vtipný, a měl neopakovatelné průpovídky, začal mít hospodu stále plnou, věhlas hospody se rychle šířil a zdálo se, že z nás bude nejúspěšnější podnikatel. Potom si vytvořil skupinu svých nových přátel, pivařů, kteří mu dělali tržbu a začal prolévat piva Finskou vodkou jako chuťovku. Dařilo se mu.

V momentě, kdy měl pocit, že je bohatý a oblíbený, začal na své narozeniny každého hosta, který přišel častovat zadarmo jako pozornost podniku. I když jsme viděli, že jeho podnikání jede z kopce, nás Josef ubezpečoval, že to  má dobře spočítané a matematika nikdy nelže. Jenom nepočítal, že mu účet vystavil někdo jiný a skutečně mu to spočítal dne 12.2.1989 ve věku 54 let, kdy seděl na lavičce, nikdo už se nedozví, jestli pil a kolik toho vypil, ale spadl z lavičky tak nešťastně, že hlavou narazil na kámen, nastalo krvácení do mozku a náš nejchytřejší spolužák odešel do věčných lovišť nebo na soutěž matematiků a už se nevrátil.  Do hospody nepatří dobrák s velkým srdcem a chytrou hlavou, aby naléval za úsměv a hezké slovo: Tak Josef nalij, vždyť to je dnes teprve 12 pivo.

Při vzpomínce na Josefa nemohu zapomenout, že mi jednu zkoušku domluvil předem, abych jí udělal a dostal lehké příklady. I když byl vyjadřováním jedinečný a vtipný, žil si život svérazného člověka, nic pro něj nebyl problém. Rád vzpomínám, jak nás často bavil výrazy, které nevymyslíš, ty se musí narodit.

Nevím, jestli by měl ještě „Hospodu u inteligenta„ ale vím, že by se uplatnil a velmi dobře se živil matematikou. A tak když prohlížím naši kroniku, uvědomuji si jak nám roky letí a my dnes Hrajeme soutěž: DESATERÁK v sedě při stole, dříve jsme měli každý rok sportovní klání o 10 disciplínách a vítěz obdržel hrdý titul: DESATERÁK. Dnes zůstaly vzpomínky a chuť být stále něčím užitečný. To je jediná spravedlnost na světě, že roky všem letí stejně rychle, jen někdo zůstane stále mladý duchem a myšlením. O něm se řekne, že nestárne.  

A tak Josef po sobě zanechal hospodu s honosným názvem: HOSPODA U INTELIGENTA, na kterou rádi vzpomínají štamgasti a hosté, kteří se s takovým hostinským nikdy nepotkali, který často naléval zadarmo a sám si lupnul jako projev sympatie k hostovi. Byl to matematický genius , který se proslavil v jiném oboru. Rádi na Tebe vzpomínáme – spolužáci.

Další povídky ze života