Léčba smíchem - CA LUKi

Kamarádka

Každý z nás má kamaráda nebo kamarádku. Často se říká přítele, přítelkyni, milenku nebo milence. Jen naše maminka potřebovala kamarádku až na stáří a to ještě často na ní zapomínala.

Naše maminka vychovala čtyři syny a byla celý život poměrně zdravá, ještě ve svých 85. narozenin tančila, i když měla problémy s koleny. Porušila všechna pravidla „správné výživy„ svou strojovnu – látkovou výměnu měla nastavenou na brambory, jablka, salát z okurek. Nepila mléko, nejedla sýry, rajčata, neměla ráda nudle a špagety, rýži a jiné. Její jídelníček byl chudý, ale její organismus s tím souhlasil. Maso jedla jednou týdně malý kousek, v restauraci si vyžadovala velký řízek.

Neuvádím to jako vzor k následování, jenom upozorňuji, že každý jsme jiný a pro každého je dobré a vhodné něco jiného.

Když přišel věk, že se potřebovala o něco opřít, pořídili jsme jí lehkou hliníkovou hůl, o kterou se při chůzi opírala. Problém byl v tom, že na ní často zapomínala a pořád jí hledala. Jednou bratr Vláďa vymyslel pro tuto pomocnici v chůzi název:  K A M A R Á D K A. Název se hned ujal a všichni mamince připomínali: Kde máš kamarádku. S pohotovostí odvětila: Teď jsem jí tu měla. Nikdy nelhala, ale u této kamarádky lhala jak když tiskne. Nechtěla připustit, že jí pořád někde zapomíná a styděla se, že se s ní nemůže naučit chodit a spřátelit se. A tak jsme se tomu vždy zasmáli a byli rádi, že bere život s humorem a je optimistkou. Chcete znát návod na dlouhověkost: Neexistuje, ale jí pomáhalo několik zásad: Pohyb na zahrádce, četba- hodně četla, luštila křížovky, zapojovala stále mozek – duševní činnost, uklízela, prala, nakupovala, sama se koupala,  byla samostatná a stále měla nějakou činnost. Byla samostatná, na nikom nezávislá, jen nesnášela samotu, která trápí hodně starších lidí. Potřebovala denně s někým hovořit, být mezi lidmi.

Samotnému člověku je smutno a pokud vážně onemocní, je druhým na obtíž. Jak se připravit na stáří a dlouhověkost hledají recept lidé mnoho let, ale vypozoroval jsem, že nejlepší je mít celý život koníčka nebo si ho na stáří vytvořit, který Vám život usnadňuje na stará kolena, ale často Vám život i prodlužuje a známí o Vás říkají: Ten člověk vůbec nestárne, nebo vypadá stále stejně. A tak je na nás hledat si svého koníčka pro stáří, všichni jednou zestárneme…

Další povídky ze života