Léčba smíchem - CA LUKi

Rozvod

Nedávno jsem se dověděl, že přes 50% manželství se rozvádí. Smutná statistika, nouzové řešení, přinášející problémy bytové, ekonomické, ale hlavně výchovné, děti potřebují oba rodiče.

Neznám člověka, který by aspoň jednou neuvažoval o rozvodu, který by nezapochyboval o vzájemném vztahu a smyslu dalšího trvání manželství. Chápu i situace, kdy rozvod je jediným správným řešením, i když to není ideální. Nepřátelé manželství jsou: žárlivost, alkohol, násilí, netolerantnost a nepochopení jeden druhého. Do manželství vstupují dva lidé s různou výchovou a zvyky, bez zkušeností, plni ideálů. Znám případ, kdy dva spolu chodili 9 let a po svatbě se po roce rozvedli. Je velký rozdíl, když dva spolu jen chodí, řeší jen příjemné věci, kam jít, kde se pobavit, vzájemně si lichotí a užívají si spolu pohodu a radosti života. Nebo si na sebe zvykají, přebírají na sebe různé povinnosti a snášejí náladu jeden druhého. Jedna z příčin rozvodu je pocit existenční nezávislosti žen na muži. Velmi často bývá začátek konce manželství nevěra. S tím souvisí i nesmírně obtížné odpouštění, pokud se to ten druhý dozví. Máme totiž tendenci si jeden druhého přivlastňovat jako věc, bez ohledu na city a nečekaná vzplanutí. Nevěru nejde omlouvat, ale můžeme se naučit jí případně tolerovat, pokud už k ní dojde. Velmi často si muži neuvědomují, že žena potřebuje trvalou péči, obdiv, uznání, pochvalu a lichotky, že se o ní musíme starat jako o klenot, žena je krbem rodiny, ke kterému se muž rád vrací. Mnoho mužů se domnívá, že když nosí domů peníze a hodně pracuje, že to stačí. Žena potřebuje cítit i lásku a oporu. Manželství je zájem dvou lidí vychovávat děti a postavit je do života, i když bohužel nám děti vyletí z hnízda a žijí si svůj nový život a rodina se opět zúží na vztah dvou stárnoucích lidí, kteří se v tom lepším případě starají o rozmazlování vnoučat. Koloběh života jde pořád dál a každý z nás si projde všemi fázemi. Jedna moudrost praví: Když jsou děti malé, skáčí nám po klíně, když jsou dospělé, skáčí nám po srdci. Pravdou je, že se také říká: Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti.

Vzpomněl jsem si na příhodu mého spolupracovníka, který po rozvodu šel s manželkou se ještě jednou naposled pomilovat a ona otěhotněla a mnoho let platil jako rozvedený alimenty. Rozloučení s manželstvím a svoboda byla pro něj  drahou zkušeností.

Moje rada po 43 letech manželství: Než požádáme o rozvod se zamyslet, jestli neexistuje jiné lepší řešení, které oběma vyhovuje. Znám mnoho přátel, kteří by se nikdy nerozvedli. Mají v sobě silně zakódovanou vzájemnou úctu a toleranci, pochopení a nechtějí si dělat problémy. Přece do manželství vstupovali s velkou láskou, pokud to nebylo z prospěchu, nebo z mladické nerozvážnosti. Rozvod je krajní a poslední smutné  řešení.

Další povídky ze života