Léčba smíchem - CA LUKi

Zvony

Před svatbou se novomanželé domlouvali v kostele s farářem o vlastním průběhu svatby…

Farář se ptá novomanželů: Máme zvonit Cyrilem, nebo Metodějem Jaký je v tom rozdíl? No, když je nevěsta panna, tak zvoníme Cyrilem, když už měla před svatbou poměr s ženichem, zvoníme Metodějem. Nevěsta se zamyslí a povídá: Tak víte co, pane faráři, zvoňte Cyrilem a tým Metodějem jen občas udělejte bim - bam.

                   Čas běžel a novomanželé prožili krásné manželství, vychovali děti a těšili se z vnoučat. Sexu a milování se věnovali poctivě celý život a tak se stalo, když jim bylo 70 let, že dědeček nečekaně umřel.

Vnučka ihned spěchala babičku utěšit, měla oba moc ráda. Babička jí vypráví: Když jsme se spolu oddávali nedělnímu rannímu sexu, tak děda dostal infarkt a zemřel. Babi, ve Vašem věku jste si o takový malér přímo koledovali! Milá holka, protože jsme si náš věk uvědomovali, zjistili jsme, že nejlepší čas pro naše mazlení je právě ráno při zvonění v kostele: pomaloučku, polehoučku na „bim“ vložit, na „bam“ vytáhnout. Velmi příjemné a nenáročné. A kdyby sem nepřijel ten spratek zmrzlinář s tou svou šílenou znělkou, tak by Tvůj dědeček ještě žil. Holt měl smůlu.

Další povídky ze života