Léčba smíchem - CA LUKi

Papír na prcku

Babičko, neříká se Papír na prcku ale: Toaletní papír. Jó? Tak mi dejte jeden. A ještě mi dejte jedno mýdlo. Toaletní? Ale ne, na obličej.

Na tuto situaci jsem si vzpomněl, když mi dnes prodavačka nabídla Toaletní papír za 49 Kč /1 kus se slevou 50%, původně stál 99 Kč 1 rolička. Jak jsem šťastný člověk, že žiji v EÚ a mám možnost si koupit tak kvalitní věc denní spotřeby se slevou 50% za přijatelnou cenu zejména důchodce.

Ani nevím proč jsem si vzpomněl na babičku, která říkávala mé mamince: Adélko, podívej se na ten můj kožich, ten mám 50 let a je pořád jako nový. Jenomže ona ho nosila jenom jednou za rok na půlnoční o Vánocích. Nevím proč, ale napadlo mne, že bych mohl babičku překonat. Kdybych tento papír koupený ve slevě 50 % používal jen jednou za rok na Štědrý den na řiť to je spisovný výraz (neboť lépe zní: Nad mořem se zřítilo letadlo než nad mořem se zprdelilo letadlo), tak mi jediná rolička vydrží nejméně 100 let a kde je babička se svým kožichem ?

Mám takový pocit, že se asi vrátím do svých dětských let, kdy jsme si utírali zadek nastříhaným papírem z novin, nebo v lese listem lopuchu a taky jsme vyrostli. Ono asi bude záležet na tom, jestli bude na dědině zase jedno auto a budeme chodit pěšky, nebo se ten automobilový průmysl, co se zasekl ještě někdy rozjede.

Že my Češi máme několik set let štěstí, že se můžeme pořád na něco a někoho vymlouvat na příklad, že se nás Světová ekonomická krize nedotkne. Ještě, že je naše koruna tak silná a kurz k jiným měnám je poměrně nebo v průměru stabilní.

Hrozně rád vzpomínám na herce pana Menšíka, který platil pokutu za rychlou jízdu s úsměvem. Můžete my vysvětlit, co Vám je na té pokutě k smíchu: Ale chtěl jsem Ty peníze dát na Lidice a teď je dám na Ležáky, tak to mám jedno.

A vlastně měl pravdu, že to je jedno, jestli ty naše peníze dáme na zdražený plyn nebo zdraženou elektřinu. Mně se osobně líbí Ty tržní evropské ceny jen mám dojem, že se nějak zapomnělo na Ty naše příjmy. Ještě, že mne naši představitelé utěšili, že nejpozději do 40 let se naše příjmy a životní úroveň vyrovná ostatním vyspělým zemím EÚ. Jak jsem rád, že mohu klidně spát s pocitem, že je doženeme a možná i předeženeme. Teď mám starost jenom o své zdraví, abych se toho dočkal.

Další povídky ze života