Léčba smíchem - CA LUKi

Podivné zvuky

Jako desetileté dítě jsem již poznal mnoho různých zvuků, Šplouchání vody ve vaně, bouchání okýnka ve vikýři větrem, zvuk fičícího větru, různé zvuky motorů aut a mnoho dalších, které si člověk ukládal nevědomky do svého podvědomí.

Jednou na Pionýrském táboře pozdě večer jsem se šel vyčurat a vracel se zadem kolem jídelny. Najednou jsem zpozorněl, protože ozývající se zvuky jsem neznal a dosud neslyšel. Opatrně jsem se plížil k oknu a najednou jsem uviděl svlečeného vedoucího jak se objímá a líbá s hezkou vedoucí, která se líbila i mně. Protože mne nezpozorovali, pokračovali v tomto vášnivém objímání a jelikož touha po milování u obou byla silná, najednou jsem uviděl poprvé v životě, jak se dva lidé, kteří se mají rádi opravdu milují. Co mne šokovalo, byly stupňující se vzdechy a silné dýchání, občas divné zvuky pravidelně se opakující, které jsem neznal a najednou jsem vnímal její rostoucí vášeň projevující se pravidelným různým sténáním, hekáním, výkřiky a nesrozumitelnými slovy. Její sténání a naříkání se rovnoměrně zrychlovalo, mně to bralo dech a její silné výkřiky a povzbuzování jsem nemohl pochopit, protože jsem měl pocit, že ji tím ubližuje. Přitom jsem občas zahlédl, že jí líbal a hladil i mačkal překrásná prsa, nějak se i divně kroutili a obraceli, byl jsem v šoku a ani nedýchal. Nedočkavě jsem čekal co bude dál. Když jsem uviděl, že jsou oba v nějaké divné křeči jsem uslyšel její hlasité výkřiky a najednou všechno nějak divně utichlo, skončilo a já z obavy abych nebyl odhalen jsem se odplížil z místa činu milování. Neslyšel jsem závěr tohoto vzplanutí a projevu lásky, ale způsob milování muže a Ženy jsem si vlastně v té době neuměl vůbec představit.

Na jedné straně jsem měl výčitky, že jsem slyšel a viděl co jsem neměl, na druhé jsem byl na sebe pyšný, že jsem vlastně byl skoro účastníkem oné situace a jsem částečně poučen praktickou ukázkou. Nikomu jsem nic neřekl, pořád jsem na to musel myslet a pozorně jsem si přes den oba prohlížel, jestli se na nich něco změnilo. K mému údivu jsem nic nového na nich nezpozoroval.

Když dnes po létech vzpomínám na mé první setkání s milováním alespoň pohledem se pousměji a řeknu si, jak ta krásná vedoucí měla štěstí, že se potkala s krásným a ztepilým mužem, který ji dokázal dokonale uspokojit, což bylo zřejmé z jejího chování a hlasitého projevu.

Přemýšlím, jestli si tato dnes již určitě zralá žena ještě vzpomene na prožitky na Pionýrském táboře, jestli ještě žije a jestli si užívá podzim života, neboť láska kvete v každém věku.

Z Pionýrského tábora zůstalo pár fotografií dětí a vedoucích a má vzpomínka na první setkání s hlasitým milováním lidí, kteří se měli rádi. Jsem asi jediný žijící svědek, který promluvil až po létech, neboť: Hrdinové mlčí !

Další povídky ze života