Léčba smíchem - CA LUKi

Prskané kalhoty

Jedeme spokojeně "Vlakem družby" směr Moskva a zdá se, že pohodu a dobrou náladu nemůže nic změnit a narušit. A jako obvykle, když to člověk nejmíň čeká, přichází odněkud zrada.

Nám všem ve vlaku se stalo to, že nám byl na oběd naservírován vepřový řízek smažený na oleji, který náš žaludek nezvládl. Všechny záchody byly najednou stále obsazeny a nás přitom čekala jedna ze zastávek a prohlídka města.

Oblékl jsem si proto úplně nový světlezelený oblek a vyrazil s ostatními za památkami a krásami města. To mi připomínalo nejhezčí kouty světa do okamžiku, kdy se u mne začaly ozývat žaludeční potíže. Rozhodnul jsem se proto pro individuální turistiku a začal zoufale hledat nejbližší toaletní zařízení.

V očekávání toho nejhoršího jsem po určitém čase vběhl na WC , které mělo jen dvě šlapadla a díru uprostřed. V daný okamžik jsem se snažil co nejrychleji odstrojit a po bleskovém vykonání potřeby jsem se s úlevou upravil, jak nejlépe to šlo. S pocitem dobře vykonané práce a uspokojením jsem se potom přidal k naší skupince, prohlížející si historickou část města.

Po určité chvilce slyším hlas mého kamaráda, kterému slzely oči a smíchem cukaly koutky úst, který pronesl : "Tak Jardo, prskané sako jsem již viděl, ale prskané kalhoty, to teda né, to je paráda!".

V tom fofru jsem si totiž ani nevšiml, jaký mám na sobě módní doplněk, ale člověk , který nebyl v takové tísni nepochopí, jak může být člověkovi příjemně, když se zbaví té "Sodomy a Gomory" , která mu hrozila.

Když si na to vzpomenu, tak ještě dnes mne polévá horko. Ty kalhoty bohužel brzo dosloužily a na nový oblek zůstala jen vzpomínka, jak málo byl nošen.

Další povídky ze života