Léčba smíchem - CA LUKi

Žbluňk

Jistě tento pocit znáte všichni a patří k životu jako sůl.

Člověk má zácpu, sedí na přepychovém záchodě v hotelu, tlačí, vyvaluje oči, drží se madla a zoufale hledá sílu jak ulehčit svému tělu i duši.

Není divu, že se to stalo i mně, ale jako příslovečný smolař jsem se trápil už půl hodiny a  vedle si sedne do kabinky muž obdařené štěstěnou, který jenom zavře dveře, tak slyším :

Pppprrrrrddddd – odfrkl si a potom hned slyším  „žbluňk“.

Nevydržel jsem to a povídám po chvilce ticha muži za přepážkou WC:

Pane, vy ale jste šťastný člověk, já pořád nic, vy přijdete a hned.

Za hodnou chvilku se potichu ozval mužský hlas:

„Ten prd,  to bylo do kalhot.“

„To žbluňk, to byl mobil.“

Další povídky ze života