Léčba smíchem - CA LUKi

Maminka říkala…

Když jsem si vyprávěl s jednou moc hodnou a krásnou paní, s kterou jsem vyřizoval problém, který vznikl z mé horlivosti, netušil jsem, že budu tak perfektně a odborně obsloužen.

Jistě mi dáte za pravdu, že jsou pořád  kolem nás nádherní lidé, kteří Vám vyřeší problém s takovou samozřejmostí a noblesou, že si říkáte, to je úžasné, že takové odborníky potkáme a ještě večer o nich musíte přemýšlet, protože Vás zaskočí svou skromností a pokorou.

Myslím, že sympatie během jednání byla oboustranná, takže se řeč na závěr svezla i na naše děti. Když jsem jí vyprávěl, že jsem si v sedmi letech hrál s penězi v obchodě, babičce dělal mincovku, počítal jednotlivé bankovky, z kovových peněz točil ruličky do banky, zasmála se a pochopila, že se mi peníze líbí celý život.

Povídá: Představte si, že můj Tomášek byl s babičkou sám doma a pošťák přinesl balíček jako dobírku. Babička neměla drobné, poprosila Tomáška, aby jí půjčil penízky z pokladničky, že mu je maminka večer vrátí.

Tomášek chvilinku váhal, přemýšlel a potom řekl tuto kouzelnou větu:

Víš babičko, maminka říkala, že se penízky nepůjčují…

Hned jsem si vzpomněl na jednou moudré české přísloví : 

Chceš li přijít o přítele nebo o peníze, tak mu půjči peníze…

Další povídky ze života