Léčba smíchem - CA LUKi

Pitbul

Kdo by neznal nádherné bojové plemeno PITBUL. Jednoho krasavce mám za plotem na zahradě u souseda.

Přiznám se, že na něj volám a hovořím přes plot a již delší dobu mám pocit, že mne pozná a vnímá mojí přítomnost za plotem. Jak velké bylo mé překvapení nedávno, když tento krasavec, když ho soused pustil běhat si to namířil k mé zahradě, ladným skokem se přehoupl přes plot a měl jsem ho na zahradě. Bál jsem se i nadechnout, abych ho nedráždil.

Bleskově se proběhl po mé zahradě, označil své teritorium, přiběhl ke mně, očuchal si mne, když jsem stál v pozoru jako by hráli národní hymnu. Z krve se mi stal v těle puding, bál jsem se pohnout, jestli nemám srdce v kalhotách. Nakonec se rozhodl ukončit sousedskou návštěvu a bez rozloučení přeskočil plot a já byl opět svobodný a pohyblivý na své zahrádce.

Nedávno jsem přijel na zahrádku, krasavec mne vítal na společném plotu s předníma běhy a štěkotem s vyceněnýma zuby mi říkal, no tak: Pochlap se a pojď mne pohladit. Pomalu jsem se k němu šoural a mluvil na něho: Ahoj, vítej, no jak se máš a on stále čekal na pohlazení.  Pořád jsem si říkal, jenom nedávej ruku nahoru, ať ho nevylekáš.

Dodal jsem si odvahu a pomaloučku z boku jsem sunul pravici k jeho hlavě a štěbetal jsem pořád jak vrabci na drátě. Děj se vůle Boží  a má ruka spočinula na jeho hlavě. Nechal se hladit, drbat na krku a já byl šťastný jako bych vyhrál milion v Sazce. A tak mám nového kamaráda, žije za plotem, komunikujeme spolu na dálku a  já vím, že mi už neublíží, že mne nekousne.

A tak si říkám, jak to asi dopadne, až se někdo v noci rozhodne mi vykrást chatu a  sousedův pejsek bude volně puštěn. Vůbec si neumím představit, jak by se to řešilo, kdyby sousedův pes napadl cizího člověka na mé zahradě v mé nepřítomnosti.

Každý máme někde nějaké nebezpečí, které na nás číhá a my o něm nevíme. Utěšuji se, že se tento okamžik nestane, co jiného mi zbývá, než se utěšovat a doufat…

Další povídky ze života