Léčba smíchem - CA LUKi

Targus

V hornickém nářečí toto slovo vyjadřuje „d ř í č„. U chlapů to bývá často normální, ale u ženy, to je velká vzácnost a u moc hezkých žen obzvlášť, mají jiné přednosti.

Jmenuje se paní Jarka a než jsem se s ní seznámil, nikdy bych nevěřil, že i takové pracovité a hodné ženy existují. Byla to náhoda, když se s ní seznámil bratr a moc hezky spolu žijí. U 50% obyvatel je to normální, ostatní se rozvedou. Ale tito lidé si padli do oka od prvního okamžiku a stále je vidíte spolu jako dvě milé hrdličky. Mají i svého koníčka – ryby a potápění v egyptských mořích. Našli svůj nový společný svět, který je obohacuje a naplňuje spokojeností.

V loni v létě se jim na zahradě pokazila sekačka na trávu a bratr chtěl sekačku půjčit. Povídám mu: Vláďo, já mám starou dělanou sekačku se silným motorem, je ale těžká, perfektně seče, Dali hlavy dohromady a, že jo, že si jí vezmou. Přivezl jsem sekačku v kufru auta, otevřu kufr a nestačil jsem se divit, paní Jarka porvala sekačku, nadzvedla jí a sama jí odnesla na zahradu. Stál jsem tam hodnou chvíli v němém úžasu, přemýšlel jsem, kde se vzalo tolik síly v tak hezké ženě, když jsem já sám měl problém tuto těžkou sekačku unést.

Uvědomil jsem si, že se děje historický okamžik, že vidím na vlastní oči „ženu„ targuse. Podívali jsme se spolu s bratrem na Jarku, jak je spokojena, nahlas se všichni zasmáli a slušná věta: Počkejte, já Vám jí zanesu vyšuměla do prázdna. Nevím, jestli s ní ještě sekají zahradu nebo si koupili novou moderní lehkou, ale v mých očích zůstane paní Jarka  jako S U P E R M A N.

Jak často se může člověk mýlit a nevěřit vlastním očím…

Další povídky ze života