Léčba smíchem - CA LUKi

Kde se tvoří fronty?

Když někdo řekne, že musel kdysi stát ve frontě na banány nebo pomeranče, tak se jen usměji a říkám si, jak je to už dávno.

A nebyly jen fronty na banány, ale kdo chtěl lepší kousek masa, stál ve frontě od 5 hodin. Na pořadník na auto jsem stál před Mototechnou celou noc, stál jsem ve frontě celou noc před prodejnou Nábytku a čekal na sedací soupravu z dovozu. Pak byl ještě jeden způsob nákupu tak zvaný získaní podpultového zboží. K těmto patřily i určitý druh knih, které mamince odkládali dobré známé prodavačky. Tyto knihy na pultu v prodeji nikdo neviděli. S touto situací se člověk naučil žít a kdo chtěl, sehnal vše a cestičku si našel.

Když se dívám kolem sebe, najednou si uvědomuji, že fronty a čekání na nějaké zboží se změnily na jiné fronty a k mému úžasu jejich počet stále roste. Lidé stojí ve frontě na pracovních úřadech, na sociálce pro podpory, na poštách čekají ve frontě na důchody, prodlužují se čekací doby na operace, fronty jsou u pokladen supermarketů a zřejmě i jinde. O jedné bych se rád podělil s Vámi :

Pozval mne na 20.10. cévní  lékař, ať mu přinesu výsledek vyšetření SONA –  cév a že mi napíše doporučení operace kolena pro ortopéda, který mne pozval rovněž na 20.10. Protože jsem zjistil, že bývá v čekárně cévní ordinace mnoho lidí, zrodil se v mé hlavě plán, jak to udělat, abych byl první na řadě.

Vstal jsem v 5 hodin a v 5.45 hod jsem byl již v nemocnici. Při vstupu do čekárny mne čekal šok, v čekárně už sedělo 16 lidí a já byl sedmnáctý a to pan doktor ordinuje až v 7 hod. Neměl jsem si ani kde sednout a zoufale jsem se rozhlížel, jak to zařídit, abych všechny předběhl. Vydržel jsem čekat jen 15 minut a řekl si: Tak tady nemáš šanci, tady čekat nebudeš.

Třikrát jsem klepal zoufale na sestřičku a nic. Když jsem chtěl odejít, otevřely se dveře a v nich stál usměvavý „Anděl“ bez křídel v slušivém oblečení sestřičky. Předal jsem jí mé výsledky a pozvánku k lékaři a s omluvou jsem tuto krasavici opouštěl  s hořkostí, že můj plán ztroskotal. Byl jsem včas u ortopéda, ale vzpomínka na sedící frontu u lékaře mne  vyvedla z míry.

Kde a kdy nás čekají další fronty nevím, ale nerad bych se dožil fronty na polévku…

Další povídky ze života