Léčba smíchem - CA LUKi

Plavky

Když jsem na zájezdě v Korei vybíral dárek pro mého syna, rozhodl jsem se koupit mu překrásně duhované plavky s krásným modrým okrajem z perfektního materiálu. To jsem v tu dobu netušil, jaký poklad a zázrak sebou vezu.

Předností těchto plavek bylo to, že rostly rychleji než můj syn, později to byly plavky vhodné  pro mou ženu, potom jsem je měl akorát já při své skromné hmotnosti 130 kg a nakonec se z nich staly rodinné plavky, kdy jsme se do nich vměstnali všichni tři. Když jsem je položil přes kufr, tak vypadaly jako obří froté osuška, jen ty barvy byly pořád stejně krásné pestré.

Když jsem se připravoval na Kubu, tak jsem je vzal sebou a netušil, kolik si s nimi ještě užiji.

Protože jsme jako turisté z Československa neměli sebou dostatek valut, tak se velmi často stávalo, že pracovníci obsluhujícího personálu od nás chtěli koupit různé části oděvu, které si vybírali uložené přímo v kufru. A zde se začíná odvíjet počátek neskutečného příběhu s mými plavkami.

„Rodinné plavky“ jsem měl pečlivě složené v kufru na malou kostičku a když došlo k prodeji některé části mých oděvů, nejčastěji to byly košile za 10 Peso, tak kupující sahali  po plavkách. Já jsem však reagoval vždy stejně - že tento kus není na prodej.

Zájem o tuto barevnou nádheru stoupal den za dnem až jsem jednou  již nevydržel nápor kupujícího, který nabízel dvojnásobnou cenu a já ty plavky střelil za 2 láhve kvalitního kubánského koňaku o obsahu 0,7 litru.Večer jsem byl při oslavě a jásotu z úžasného obchodu jmenován: Králem obchodníků.

Když si ještě dnes po létech vzpomenu na tuto událost a představím si výraz obličeje, když doma rozbalil tento překupník – předmět doličný, tak ho asi v šoku použil jako vlajku u svého domku a nebo z rodinných plavek udělal 10 nových.

Obchod je obchod a to je jeho kouzlo, že nikdy nevíš, kdo koho napálil……..

Další povídky ze života