Léčba smíchem - CA LUKi

VITBERG

Když vidím fronty lidí tam, kde jsem je nikdy neviděl, je mi smutno. Ale vždy si vzpomenu na mé mládí, na období kdy jsme si s manželkou zařizovali byt nábytkem.

Byla to zvláštní doba, kdy se na dovozový nábytek psal jednou za čtvrtletí pořadník a na nábytek se stála fronta. Když přišel ten den D a nás před prodejnou nábytku čekalo večer asi 50 osob a já si uvědomil, že mám celou noc před sebou, nebyl to příjemný pocit. Touha mít novou moderní sedací soupravu byla silnější. Ve frontě jsem byl 7 v pořadí a když nad ránem začalo byt všem zima, rozhodl jsem se, že všem přivezu horký čaj s rumem. Jak jsem řekl, tak se stalo, přivezl jsem velký hrnec čaje, všichni se zahřáli a já ušetřil 2 hodiny čekání ve frontě. Ráno, když se dveře prodejny otevřely, napětí a očekávání stoupalo jak teploměr při horečce.

Sledoval jsem, co kupují přede mnou, obývací stěna, ložnice, kuchyňská linka. Moje naděje, že dostanu jednu ze tří sedacích souprav s magickým názvem VITBERG stoupala do okamžiku, kdy jsem byl na řadě, a vyslovil jsem své přání. Odpověď prodavačky mne šokovala: Tyto sedací soupravy jsou prodány. Moje bezmocnost a vztek ze mne vyhrkla najednou: Slečno, zavolejte pana vedoucího, vím co jste prodávali od rána a garantuji Vám, že ten poprask co Vám tu udělám, jste ještě neviděla. A okamžitě jdu si stěžovat na Vás na OV KSČ (okresní výbor). Pan vedoucí hned pochopil, že má co dělat s buldokem, pozval mne  do kanceláře a s omluvou a strachem v očích laskavě řekl: Když těch VITBERGŮ je tak málo a žádostí tak hodně. Víte, my je ze skladu do prodejny vůbec nevozíme, zajděte s tímto lístečkem si vybrat přímo do našeho skladu u nádraží. S poděkováním jsem vypadl z kanceláře a ihned spěchal pro manželku do zaměstnání. Okamžitě si musíme jít do skladu vybrat sedačku, jestli jí chceme dostat. Manželka v šoku cupitala vedle mne a já cítil sílu vítěze a býka v aréně. Ten spěch, ten pocit, že probdělá noc ve frontě nese své ovoce, mi dala  křídla. Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem si ve skladu vybíral z několika nových sedacích souprav VITBERG. Jedna mi okamžitě padla do oka, potah na ní doslova volal: Jsem tu jen pro Tebe. Z mého zalíbení a snění, kdy jsem již tuto sedačku viděl v našem obývacím pokoji mne vytrhla slova manželky: Já myslím, že by tato nebyla špatná a ukázala na jinou. Moje okamžitá reakce zaskočila i mou pohotovou ženu: Není špatná, ale my bereme tuhle tu. Na vyčítavou odpověď mé ženy, proč jsem jí tedy bral do skladu a stejně jsem rozhodl podle svého uvážení jsem vítězně řekl: Víš Alenko, ale dal jsem Ti  možnost a šanci se k tak důležitému rozhodnutí jako je nákup takové krásy vyjádřit. To víš, to konečné rozhodnutí a zodpovědnost musí někdo vzít na sebe. Pochopila, že nejsem ochoten smlouvat a smířila se, že tentokrát mám pravdu já. Ještě mnohokrát jsme  spolu rozhodovali o důležitých věcech v manželství, to jsem už nebyl tak úspěšný, ale sedací souprava VITBERG dosud slouží celých 40 let a nevyměnil bych jí za nic na světě. Kde jsou ty časy, kdy se na nábytek stála fronta a člověk mohl vyhrožovat a odvolávat se na stranický orgán. A tak jediná spravedlnost na světě je skutečnost, že nám všem stejně rychle utíkají roky jak splašené koně a nikdo je nezastaví…

Další povídky ze života